Můj chlupatý sen 1

6. června 2011 v 17:42 | _Bascha_ |  Píšu...
Skrze prosklené dveře jsem pozorovala dva stíny. Ten větší a širší patřil mé dobré kamarádce Monice. V jejich silných prstech se kroutilo štíhlounké stvoření. Ano, to kotě, kterého jsem se ani dotknout nemohla kvůli mé alergii. Monika si Matýska až nelítostně muchlala a on jí na oplátku olizoval tvář. V tom otevřela dveře a nahodila koutky do stran. "Ty se na něho nejdeš podívat? Jistě se spřátelíte" zeptala se nesměle. Opět mnou projel ten nepříjemný pocit viny. Copak nedokážu říct, že zkrátka nemohu? Že mám alergii? Sama jsem nevěděla, proč jsem se styděla za takovou věc, ale prostě to nešlo. Nešlo to říct. Hlava mě drnčela podobnými myšlenkami o sto šest, ale jelikož jsem se obávala, že nakonec z toho všeho bláznění budu říkat své myšlenky nahlas, jakožto se mi to stává často, vymáčkla jsem ze sebe potichu: jdeme ven? Monika nejspíš zapomněla, že byla řeč o kocourkovi, s kterým se tak ráda chlubila, jelikož se rychlosti blesku přezula, o kolo pasu si nemotorně obmotala mikinu a už si to hopsala po schodech dolů. Celá udýchaná jsem jí dohonila až v přízemí, kde jsme objevily jako maličké tajný vchod. Byl to pro nás šok, když nám jako šestiletým řekl starší bratranec, že o tomto vchodu ví prý celičký svět. My jsme totiž byly v představě, že tam kdysi pašovali pašeráci tajné zboží pro tu protivnou babu Boubalovou, které bydlí naproti. Vzpomínala jsem na naše miminkovství, až jsem si všimla, že zatímco já bádám, kde se tam vzal ten vchod, Monika už přeskákala desetkrát tam a zpátky panáka, kterého jsem sama nakreslila. Monika pak dodělala panákovi roztomilý nosík a stejně tak i ouška, že opravdu neměl daleko od reálné postavy. Daly jsme mu jméno "Pan Moga", jelikož já jsem Gábina a Monika je už zkrátka Monika , čili od každé jsme mu vypůjčily první slabiku. Pak nás napadlo, že vylezeme na tu sjezdovku, na které jsme se letos naučili jezdit. To byl prima nápad, jelikož když jsme se vyškrábali až na vrchol, chytily jsme se pevně za ruce, široce jsme se na sebe usmály a obě už jsme věděly co dělat. Chvilku jsme běželi spolu za ruce, ale pak jsme se pustily a já začala plavat ve vzduchu rukama kraula. Monika si pro změnu hrála, že je pták a její roztažené ruce zasahovaly ty mé. Bylo to hrozně fajn. A potom jsme celé zpocené padly na čerstvě posekanou trávu a chvilku jsme uvažovaly, jestli náhodou nejsme dvojčata, jelikož Monika tvrdí, že máme telepatii. Já na oko přikyvovala hlavou, ale do očí jsem se nedívala. Nechtěla jsem jí lhát. Přece jsem moc dobře věděla, že kdyby něco takového mezi námi probíhalo, už by dávno věděla o tom, že je mi jen při vyslovení nějakého chlupáče smutno. A ona by mě jistě pomohla! Ona ano, to vím na sto procent. Takže to, že jsme dvojčata, bylo aspoň v mé duši vyloučeno.
Den na to se mi zdál sen a byl opravdu divný. Zdálo se mi, že mám špičku nosu zabořenou do něčeho měkkého a hebkého. Sen neměl děj, zkrátka v něm byl znázorněn pouze pocit, že vše, po čem jsem toužila, se vyplnilo. V tom mě nějaká osoba vytrhla deku z podpaží a začala kolem mě tančit. Mé rozespalé oči jen těžko postavu rozeznali a tak jsem si začala představovat, že je v mém pokoji hodná víla. Jenže proč by víla křičela na lesy, ať se probudím? Po krátkém zaváhání jsem zjistila, že je to maminka. Kéž bych mohla v tom snu zůstat, pomyslela jsem si. Maminka se široce usmála a objala mě. Nejspíš si všimla, že jsem nějak podezřele zamyšlená, jelikož se zeptala: zdál se ti špatný sen? Což mě dostalo. Nechtěla jsem obtěžovat maminku tím, že jí budu vykládat, jak moc mě mrzí, když ostatní mluví o svých mazlíčcích a celí u toho září. "Hm", odpověděla jsem. Mamince tato odpověď nestačila, ale jelikož se drží pravidla, že do poledne se zlé sny nemají říkat, aby se nesplnili, bylo docela možné, že do té doby na to zapomene. A také, že se stalo.
-----------------------------------------------------
Možná sem někdy hodím pokračování, možná ne ;))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Smougy Slipknot Smougy Slipknot | Web | 6. června 2011 v 17:50 | Reagovat

Moc pěkný článek hlavně byl zajímavý ten nadpis Chlupatý:-D

2 DiamOnd :) * DiamOnd :) * | Web | 6. června 2011 v 17:53 | Reagovat

Okýýýs ;DD

3 Xavier Fender Xavier Fender | Web | 6. června 2011 v 18:37 | Reagovat

Tak moment.. toto je pravdivý příběh, který se ti stal, a nebo jde o povídku? Tak jako tak je to napsané hezky a je to zajímavé. Trochu mi to připomnělo mou situaci. Já nejsem alergik, ale má mamka ano, takže taky nemůžu mít doma žádného mazlíčka. A to mi vcelku chybí.

4 originalbestblogis originalbestblogis | Web | 7. června 2011 v 16:55 | Reagovat

[3]: jedná se pouze o povídku ;)

děkuju :))

5 Andy Andy | Web | 7. června 2011 v 17:01 | Reagovat

Krásný článek, povedený :)

6 DiamOnd :) * DiamOnd :) * | Web | 7. června 2011 v 19:56 | Reagovat

Hele zlato, já nechci piskovat,ale
uvítala bych,kdybys mi zanechala
na bločku nějaký krátky vzkazík ;)
opravdu stačí,od té doby,co jsme
se stali affs,tak ses mi neozvala:(
já to chápu,třeba, že máme ještě školu
testy atd. Ale když jsi tady:)
tak prosím! :-*
Zatím,pa :)
Tvůj DiamOnd♫ ;DD

7 hry-online-zdarma-superhry hry-online-zdarma-superhry | Web | 15. června 2011 v 13:32 | Reagovat

Chceš vyhrát Minibike, R/C model Ferrari, originální hru COD:Black Ops nebo MP4 přehrávač ? Koukni se na http://raketka.cz/soutez-c.-1 a zůčastni se letní soutěže raketka.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama